Koníčky nám lidem slouží k tomu, abychom se odreagovali od každodenní rutiny a nudy. Je to ta známá změna, jíž je život. A abychom si je užívali, měly by nám tedy být snadno dostupné a měly by nás bavit, a samozřejmě by se měly také odlišovat od toho, co děláme dnes a denně proto, že to zkrátka dělat musíme. Lov tedy v minulosti a pro někoho dodnes koníčkem být nemohl a nemůže. Protože byl a někdy dodnes je zdrojem obživy, tedy vlastně prací. Ale pokud se někdo z nás změnil z lovce v kohokoliv jiného, může se mu i lov zábavou stát. A to nejpohodlněji rybolov.

Protože k tomu nejsou na rozdíl od jiných druhů lovu potřeba střelné zbraně vyžadující zbrojní průkaz a tím pádem se pro tuto činnost vybaví kdokoliv snadno v kterémkoliv specializovaném obchodě. A kromě toho je daleko snadnější získat rybářský lístek než lístek lovecký, míst vhodných k rybaření je mnohem víc než těch, kde se dá střílet nějaká ta jiná lovná zvěř, a podobně. A tak není divu, že je mezi našimi lidmi docela dost rybářů, oněch takzvaných tichých bláznů. Protože sportovní rybolov jako takový není ani žádná náročná činnost a nevyžaduje se tu tedy ani příliš fyzických sil, ani nějaké jiné mimořádné schopnosti.

Člověk jednoduše odnese tu trochu vercajku k vodě, nahodí prut, někam se usadí a čeká. A to zvládne každý. Nebo aspoň každý, kdo není hyperaktivní. A co taková kratochvíle našim lidem nabízí? Kromě vzrušení z lovu klidně i přemíru klidu a pokoje, klidně i vyslovenou samotu a čas na přemýšlení. A to je to, co mnohým z nás v současnosti tuze schází. A proto se dá rybaření jako koníček doporučit skutečně kdekomu. Všem, kteří si potřebují odpočinout od každodenního shonu a stresu. A když se nad tím zamyslíte, může to být to pravé i pro vás. A kromě relaxace si můžete, když máte štěstí, přinést od vody třeba i nějakou tu rybu k snědku.