V naší společnosti se sice těší největší prestiži lidé, kteří mají univerzitní vzdělání a prestižní teplé místo někde v kanceláři, respektive ordinaci, ale když se nad tím zamyslíme, není to zrovna rozumné hodnocení prestiže lidí a jejich profesí. Protože když na to přijde, není nám ani ten největší génius, úředník nebo zbohatlík k ničemu.

Jistě, vážíme si například doktorů, a nikdo nezpochybňuje tuto prestiž. A snad všichni chceme, aby naše děti nemusely pracovat rukama, ale měly nějaké to hezké místečko v suché, čisté a teplé kanceláři s pevnou pracovní dobou. A každý z nás by chtěl dělat nějaký ten skutečně velký byznys, ve které se vydělávají pohádkově velké peníze. Ale co by nám byli všichni ti právě zmínění i nezmínění platní, kdyby nám netekla doma voda z kohoutku, že? Všichni aplaudujeme slavným umělcům a špičkovým sportovcům, ale co by nám tito byli platní, kdyby se nám dejme tomu ucpal záchod?

Ano, prostě máme v oblibě určitý okruh lidí, kterých si ceníme. Ale přitom často zapomínáme na jiné, neméně důležité a možná ještě důležitější lidi z našich řad. Třeba na instalatéry.

Že vám na instalatérech nepřipadá nic tak skvělé, aby se i oni mohli stát našimi hrdiny, obdivovanými zástupy našinců? Na první pohled je tomu tak. Ale přesto by jenom u tohoto prvního pohledu zůstat nemělo. Měli bychom si také uvědomit, co všechno tito pro nás ostatní dělají. Měli bychom si uvědomit, jak moc potřebuje profesi instalatér Praha stejně jako ta nejodlehlejší periferie. A pak bychom si rázem začali těchto řemeslníků vážit daleko víc než třeba i těch nejvrcholovějších sportovců, jimž každou chvíli tleskáme. Protože co je pro nás vlastně důležitější? Vyhraná světoznámá ‚salátová mísa‘ z Wimbledonu, nebo docela obyčejná dokonale funkční záchodová mísa? No nesmějte se – určitě oceníme spíš tu druhou.