Jednou z věcí, nad kterými se vedou dlouhé debaty, jsou i fyzické tresty u dětí. Zatímco jedni tvrdí, že se bez nich neobejdeme a jejich nepoužívání je jen rozmazlování, jiní zase tvrdí, že našim potomkům nepomáhají, ale naopak škodí. Ani jedna strana nechce ustoupit. Je však jasné, že pravdu může mít jen jedna. Ale která?

 

Abychom to zjistili, je dobré se podívat na výsledky nejnovÄ›jších výzkumů. Koneckonců, dnes již víme mnohem více o tom, jak dÄ›tský mozek funguje a jak se vyvíjí. Také jsme znaÄnÄ› pokroÄili v behaviorální psychologii, což by nám také mohlo dát jasnou odpovÄ›Ä. Co tedy říkají?

 

 

Naprostá vÄ›tÅ¡ina odborníků se shoduje na tom, že fyzické tresty nemají v podstatÄ› žádný pozitivní efekt v tom smyslu, v jakém jsou populací vnímány, tedy jako odrazení od dalšího nežádoucího chování. Co naopak uÄí je provádÄ›t ono chování tak, aby pÅ™i tom dítÄ› nebylo chyceno, což může být v nÄ›kterých případech dost nebezpeÄné.

 

Také snižují důvÄ›ru, kterou dítÄ› má ke svým rodiÄům. V důsledku toho je mnohem ménÄ› pravdÄ›podobné, že se jim svěří se svými problémy, případnÄ› s nÄ›Äím, o Äem ví, že bylo Å¡patnÄ›. JednoduÅ¡e Å™eÄeno, nauÄí se lhát a skrývat své úmysly – opÄ›t nÄ›co, co rozhodnÄ› není ideální.

 

 

Tím se samozÅ™ejmÄ› nemyslí, že by dítÄ› mÄ›lo zůstat nepotrestáno, pokud nÄ›co provede. Trest by ovÅ¡em nemÄ›l být fyzický a mÄ›l by být pÅ™iměřený prohÅ™eÅ¡ku. Zároveň bychom mÄ›li dítÄ›ti vysvÄ›tlit, proÄ to, co provedlo, bylo Å¡patnÄ›, a to tak, aby to dokázalo pochopit, což není zrovna nic jednoduchého.

 

ÄŒastou námitkou je, že zejména s malými dÄ›tmi se zkrátka takto domluvit nemůžete. A pokud například vbÄ›hne do silnice, pak je potÅ™eba je nauÄit, že to se v žádném případÄ› nesmí dÄ›lat. S tím se dá souhlasit. Je vÅ¡ak na zvážení, zda strach z fyzického trestu bude skuteÄnÄ› fungovat, když nebezpeÄí, že zemÅ™e, nikoliv.

 

Rozhodně bychom však měli přehodnotit své postoje a podívat se na celou věc kriticky. Tak se dobereme správné odpovědi.